Milouš

Povolání -lovkyně myší...

Tak trochu nezvyklé povolání – pro kočku domácí však nikoli. Píši schválně kočku domácí, protože v dnešní době, kdy je většina koček chovaných v domě krmena průmyslovými krmivy – granulemi, masovými konzervami a jinými lahůdkami, nemají již kočky potřebu stát se lovcem.

Pojďme zpět k lovkyním, jak je známe většinou na vesnicích, nebo jak je znali naši předci, kteří kočku chovali právě k tomuto účelu.

Největší „žně“ kočce nastanou v září, kdy u myší začíná stěhování z polí a zahrad do domů a příprava na zimu. V našich domech si hledají teplé místečko k přezimování a právě kočka je strážkyně našeho obydlí před tímto nezvaným nájemníkem. Ten, kdo kočku pozoroval při jejím lovu, asi brzy ztratil trpělivost. Snad jen rybáři vydrží tak dlouho nehybně sedět a „číhat“. Ovšem ty krkolomné skoky na svoji kořist už dokážou jen zvířata – lovci. Před obratnou kočkou nemá žádná myš šanci, kočka je houževnatá ve svém lovu a neskončí dříve, než zlikviduje všechny vetřelce. Při lovu působí všechny kočky stejně. Jsou tiché, dokonale se plíží blíž a blíž ke své kořisti, dokážou znehybnět, že se nezachvěje ani jeden jejich chloupek a ve správný čas vystřelí jako raketa.

Jistě mnozí z nás zažili situaci, kdy otevřeli dveře na dvůr a přede dveřmi byly úhledně naskládány myši, ne jedna, ale několik. A v jejich dohledu naše kočka, která byla na svůj úlovek velmi pyšná. V této situaci není co závidět těm, kteří se myší štítí či bojí. Ti musí počkat, až myši někdo odstraní – pokud je ovšem někdo doma. Kočka se k této činnosti již nemá, neboť její bříško je dokonale zacpáno.

Velmi nepříjemné je, když se kočka přijde chlubit s myší živou a vybere si pokoj, ve kterém se nacházíte. Nám potom předvádí, jak se správně loví, myš pustí a čeká, až se pokusí utéct. Loví znovu a znovu a my musíme jen doufat, že kočka své povolání lovkyně vykoná na jedničku. Jestliže kočku v této situaci okřiknete (neboť dle vašeho mínění slušně vychovaná kočka toto nedělá), mohlo by se stát, že se kočka urazí a odkráčí pryč, a vám nezbude nic jiného, než chytat myš místo ní.

Jelikož je kočka velká osobnost a ráda dělá jen to, co ona chce, není výjimkou, že když se myš přes práh našeho domu přece jen dostane, odmítne tuto myš lovit. Nevím, čím to je, ale i naše kočky k této skupině patří. Ještě že existují pastičky na myši. Avšak dobře živenou myš, chycenou do pastičky, již tyto kočky neodmítnou.

Aby kočka v době nedostatku myší nevyšla „ze cviku“, dopřáváme jí myšky, koupené v obchodě. Naše kočky přijmou jen myšky z přírodní kůže, myšek pletených nebo chrastících si nevšimnou. Pozorování jejich hrátek je lepší než televize nebo video. Vždyť vzpomeňme tolik úspěšný kreslený seriál Tom a Jerry – věčný boj kočky a myši. A nám se toto naskytne v živém provedení. V případě živé myši to na rozdíl od seriálu, ale téměř vždy dopadne stejně – myš skončí jako součást denního menu.